LEO Express slavnostně představil svůj první FLIRT

25.5.2012 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

Stalo se tak včera v areálu Zkušebního centra VUZ Velim za přítomnosti pozvaných hostů především z řad obce novinářské, mezi nimiž nechyběli ani zástupci redakce VLAKY.NET. Elektrická jednotka s označením 480.001-7 od firmy Stadler v převládající černé barvě našeho nadějně začínajícího osobního železničního dopravce vzbudila zaslouženou pozornost.

Než se přeneseme do Cerhenic (kde ono zkušební centrum vzdor svému názvu sídlí), představme si nové vozidlo blíže a v širších souvislostech. Provozní dějiny elektrických jednotek FLIRT (Fast Light Innovative Regional Train čili „rychlý lehký novátorský regionální vlak“) se začaly psát dne 4.6.2004, kdy byla předána první z nich Švýcarským spolkovým drahám. Šlo o jednotku řady RABe 523 pro městskou dráhu kantonu Zug (Stadtbahn Zug). Do listopadu 2011 bylo vyrobeno už 700 FLIRTů pro množství dopravců a v různém provedení. Výrobce je nabízí pro různé napájecí systémy, normální i široký rozchod a ve verzi dvou až šestivozové:

Délka jednotek FLIRT se v závislosti na uspořádání pohybuje od 42,066 do 106,278 m;
zdroj: Stadler Rail

Jejich společným rysem je krom charakteristického tvaru hliníkových skříní použití Jakobsových podvozků, přispívajících k bezproblémové průchodnosti celou jednotkou i nehlučnosti jízdy. Trakční výzbroj je standardně umístěna v koncových vozech jednotky, ovšem nabízí se i varianta s vloženým hnacím vozem, která byla použita u pětivozových FLIRTů pro NSB. Jí odpovídá i zatím nejvyšší parametr hodinového výkonu, který se u jednotlivých členů rodiny FLIRT pohybuje od 1 300 do 4 500 kW; totéž platí o maximální rychlosti, která obecně dosahuje hodnot mezi 120 až 200 km/h. Hlavní rozměry jednotky jsou zřejmé z výkresu čtyřvozové verze.

Výkres čtyřdílné elektrické jednotky FLIRT pro regionální dopravu jen ilustruje uspořádání
pětivozové řady 480 pro dopravu dálkovou; zdroj: Stadler Bussnang AG

I když jsou jednotky FLIRT, jak z jejich názvu vyplývá, určeny primárně k nasazení na regionálních tratích, počin Norských státních drah naznačil možnost jejich využití v dopravě meziregionální. A dopravce LEO Express, a.s. si je zvolil pro vedení spojů dálkových, jak jsme vás na tomto místě už podrobně informovali. Po výchozí strategické volbě elektrické jednotky místo klasické vlakové soupravy se rozhodl vsadit na švýcarskou kvalitu, navíc v tomto konkrétním případě už praxí ověřenou. Vše o svých nových vlacích LEO Express zveřejnil v informačním materiálu, vydaném v souvislosti s převzetím prvního FLIRTu dne počátkem února tohoto roku.

Jednotka 480.001-7 při svém přebírání dne 3.2.2012 v montážní hale
Stadler Polska Sp. z o.o. Siedlce © LEO Express

Možná někoho zarazí, že údajně švýcarský výrobek byl přebírán v Polsku, ale taková je už podoba dnešní globalizované ekonomiky. Nicméně vozidla (až mnohem později Drážním úřadem přidělené) řady 480 se začala skutečně rodit v oné alpské zemi, jak dokumentuje dobová reportáž. Z ní se také dovíte, že český vlak představuje ve výrobním portfoliu tak velké změny, že soupravu Flirt LEO Expressu představí výrobce jako absolutní novinku rodiny Flirt na nejbližším nejprestižnějším evropském veletrhu železniční techniky Innotrans v Berlíně. Jde o konstrukční zásahy, související s jeho dálkovým nasazením. A ty nepostihly zdaleka jen interiér vozů.

Interiér třídy Bussines jednotky 480.001-7 dne 3.2.2012 v montážní hale
Stadler Polska Sp. z o.o. Siedlce © LEO Express

Základní změnou je přepracování „regionálního“ Flirtu do podoby vlaku vhodného pro dálkovou přepravu. Při pohledu z venčí zaznamenáte, že „česká jednotka“ má jednokřídlé dveře (regionální Flirty mají dvoukřídlé) či že v soupravě třetí, tedy prostřední vůz, je úplně bez dveří, objasňuje reportér. A pokračuje: Dálkové vlaky najedou oproti regionálním více kilometrů, proto musí mít odpovídající životnost a spolehlivost. Švýcarský výrobce i u přepracovaných souprav garantuje 98% disponibilitu. To je relativní číslo, které znamená, že uvedené procento vlaků je okamžitě k dispozici. Podívejme se nyní na základní technické údaje nové řady 480.

Základní technické údaje
označení	480
označení tovární	FLIRT LEO Express
rozchod	1 435 mm
napájecí systém	3 kVss
počet vozů	5
uspořádání dvojkolí	Bo'2'2'2'2'Bo'
max. výkon na obvodu kol	2 600 kW
maximální tažná síla	200 kN
max. cestovní rychlost	160 km/h
max. konstrukční rychlost	190 km/h
míst k sezení - celkem - třída Premium (1+) - třída Business (1) - třída Economy (2)	237 6 19 208 + 4 sklápěcí
míst pro kočárky	5
míst pro invalidní vozíky	2
WC pro vozíčkáře	1
WC standardní	2
hmotnost ve službě prázdná	150 t
hmotnost ve službě obsazená	176 t
délka přes spřáhla	90 178 mm
výrobce	Stadler Rail AG
roky výroby	2012
počet kusů (ve výrobě)	5

Další data a velice podrobný popis této řady najde zvídavý čtenář v prospektu dopravce. Tady zdůrazněme snad jen tolik, že podíl nízkopodlažnosti jednotky dosahuje 90%, výška podlahy nízkopodlažní části je 600 mm „nad kolejemi“, v prostoru nad podvozky typu Jacobs (přechody mezi vozy) je 850 mm, což se můžeme pro změnu dovědět z popisu stručného na stránce společnosti. Stejně jako skutečnost, že vozidla řady 480 jsou uzpůsobena pro vícenásobné řízení, umožňující v tomto režimu spřažení až čtyř jednotek. K čemuž však zatím cosi chybí - nedávno byla odběrateli předána jednotka druhá, zatímco ta první prochází testy výrobce v Polsku.

480.001-7 při zkouškách v úseku Siedlce - Łuków dne 27.4.2012 © LEO Express

Tedy spíš až do nedávna procházela, protože 21. května v 11:16 se z polské železniční stanice Siedlce vydala na cestu do Česka jednotka 480.001, jak se můžeme dočíst v novinkách SPŽ. A také tam najdeme „oslí můstek“ k popisu včerejšího dění: Protože jednotka není v Polsku a zatím ani v Česku schválena a nemůže se tedy pohybovat vlastní silou, její dopravu v úseku Siedlce – Bohumín-Vrbice zajistila lokomotiva SM42-2048. Ráno 22. května převzal ve Vrbici soupravu stroj 721.549, který ji dopraví po síti SŽDC do Velimi a odtud dále až na zkušební okruh VUZ, kde budou probíhat zkušební jízdy s novou jednotkou. A jak už víme, nejen ony.

Pozvánka, kterou obdržela (nejen) redakce VLAKY.NET

Sjíždějící a scházející se hosty tentokrát u brány Zkušebního centra VUZ nevítali příslušníci jindy ostražité ochranky, ale mladí lidé obého pohlaví, odění do ústroje personálu LEO Expressu. Zástupci obce novinářské dostali visačku s uvedením jejich poslání na krk a papírový náramek barvy zlaté, stříbrné či bílé na ruku – smysl toho prvého byl jasný, o poslání druhého jsme se dověděli posléze z úst Petra Kopáčka, PR managera firmy, který měl celé to kolotání na starosti – šlo o rozdělení do skupin pro hlavní bod programu, tedy jízdu novou jednotkou. Před ní se ovšem mělo udát ještě mnohé, jak už to při takovýchto příležitostech bývá.

Hosté se pomalu scházejí ke stanu, v němž zanedlouho zazní projevy © PhDr. Zbyněk Zlinský

A stejně obvyklé bylo i čekání na opozdilce, které bylo nedlouhé a navíc vtipně omluvené Leošem Novotným v roli hostitele. Pak už se ujala své moderátorské role herečka (a velká milovnice vlaků, jak se hned v úvodu přiznala) Tereza Kostková, aby nejprve přivítala zúčastněné a objasnila jim důvod i okolnosti setkání. Pak už pozvala na pódium člověka, který to vše způsobil. Mladý majitel společnosti LEO Express se rozhovořil o tom, jak vznikala jeho vize podnikání v oboru osobní železniční dopravy. Jeho cílem je přesvědčit lidi, že cestování vlakem je natolik pohodlné, rychlé i zábavné, že o jiném způsobu dopravy nebudou ani uvažovat.

Leoš Novotný vysvětluje svou vizi dopravy, Tereza Kostková mu sekunduje
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Od zatím ještě hodně vzdáleného ideálního stavu pak přešel k současnosti. Dnešní den startuje novou éru české železnice. Je to vlastně první nový vlak, který český soukromý vlakový dopravce nasazuje na dálkovou trasu. Soupravy Leo Express se řadí mezi nejmodernější v Evropě, švýcarský výrobce Stadler je vyrobil na míru přesně podle našich požadavků speciálně pro české zákazníky, řekl Leoš Novotný podle včerejší tiskové zprávy. Byť z pódia přesně tato slova nezazněla, smysl skutečně vysloveného sdělení byl týž. A obdobně tomu je i v případě vystoupení dalších dvou řečníků, zástupců dodavatele jednotek, společnosti Stadler Rail, i jejich financiéra, banky Credit Suisse.

Jérôme Gaeschlin z Credit Suisse hovoří o tom, jak jej projekt LEO Expressu nadchl
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Jestliže výkonný viceprezident pro marketing a obchod společnosti Stadler Rail AG Peter Jenelten hovořil především o vozidlech samotných a o tom, že konstrukční požadavky Leoše Novotného byly pro jeho firmu výzvou, kterou ráda přijala, Jérôme Gaeschlin z Credit Suisse zdůraznil, že celý ten záměr je velice dobře připravený a hlavně se zrodil ve správný okamžik, tedy v období počínající liberalizace železniční dopravy ve střední a východní Evropě. Pak nastal čas přejít od slov k činům a povolat na scénu tu, o níž se zatím jen mluvilo. A elektrická jednotka 480.001-7 na výzvu svého pána, danou stylově píšťalkou, poslušně přijela k nástupišti.

FLIRT s označením CZ LE 94 54 1 480 001-7 přijíždí snad symbolicky, ale fotograficky
nešikovně ze slunce © PhDr. Zbyněk Zlinský

Leoš Novotný nejprve u svého prvního FLIRTu fotografům jen trpně zapózoval, ale pak se dal chutě do díla na poli dalších oficialit, v jeho podání však postrádajících jakoukoliv formálnost či hranost, na niž jsme zvyklí v jiných takových případech. Po malém proslovu se chopil nemalé láhve sektu a svůj zhmotněný sen důkladně pokřtil. A aby se novému vozidlu i jeho následovníkům v provozu dařilo, o to se postarali hosté ze Švýcarska, kteří našemu slibně začínajícímu železničnímu podnikateli vložili do rukou typický artefakt své domoviny, pořádný kravský zvonec, jehož vydatný zvuk podle jejich slov údajně zcela spolehlivě zahání vše nedobré.

Peter Jenelten předává Leoši Novotnému zvonec pro štěstí © LEO Express

Pak konečně nastal ten kýžený okamžik, kdy se účastníci slavnosti mohli s její hlavní aktérkou seznámit přímo důvěrně. Nikoliv ovšem všichni najednou ale podle onoho výše zmíněného označení. Zatímco skupina se zlatými náramky nastoupila do FLIRTu, pro ostatní bylo ve stanu připraveno nejen občerstvení, ale také cosi soutěžně-zábavného, o čemž pochopitelně žádný z přítomných vlakofilů mnoho říci nemůže, neboť byl buď ve vlaku, nebo se jej snažil zachytit při jeho opakovaných průjezdech za jeho kroužení po velkém zkušebním okruhu. O tom však vypoví jistě mnohem lépe připojené fotografie, než další písmena strohého textu.

Mediální rojení kolem majitele LEO Expressu v jeho prvním vozidle © PhDr. Zbyněk Zlinský

Přesto se sluší uvést alespoň povšechný zážitek z jízdy. Jednotka řady 480 je nepochybně rychlá, pohodlná a vybavená vším, co si lze u vozidla k danému účelu postaveného představit. Snad bude i tak spolehlivá, jak její dodavatel slibuje a odběratel si přeje. To ukáže až její ostrý provoz, který by měl podle předpokladů nastat s příchodem jízdního řádu na období 2012/2013. Stejně jako prověří zatím jen očekávaný zájem cestující veřejnosti. V každém případě budou černé FLIRTy působit v naší krajině zpočátku hodně nezvykle, jak si mohli ověřit novináři, kteří využili nabídky organizátorů, vyfotit si toho prvního na širé trati, byť zatím jen okružní.

Její realizace spočívala v kratičkém autobusovém výletu na nadjezd přes velký zkušební okruh poblíž Vrbové Lhoty, pod nímž FLIRT projel nejprve pomaleji a pak rychle po směru hodinových ručiček a pak si jízdu zopakoval ještě ve směru opačném. Posledním bodem programu byl pochopitelně nezbytný víceméně formální závěr, který proběhl opět ve stanu, a to v podání už nám známé moderátorky a mladého podnikatele. Ty až v samém závěru doplnil přednosta Zkušebního centra VUZ Miloš Klofanda, který mimo jiné oba obdaroval modelem místní historické T 478.1010 – a vyslovil přání časem recipročně od Leoše Notného dostat modelovou 480.001-7

Pan přednosta po té miniatuře FLIRTu LEO Expressu nezatoužil pro svou potěchu, nýbrž k obohacení vozového parku modelu zkušebního okruhu. K jehož zhlédnutí ostatně účastníky slavnosti také pozval, leč ti měli už vesměs napilno za svými dalšími povinnostmi. Proto jich jen nemnoho využilo nabídky dalšího svezení se černou elektrickou jednotkou skutečnou. Nakonec za pár měsíců už bude mít tuto možnost doslova každý, tedy pokud dopadnou dobře všechny kroky schvalovacího řízení, které ještě musí nová řada 480 absolvovat. Věřme, jako tomu věří Leoš Novotný a jeho tým, že tomu tak bude, a že i další jejich záměry vyjdou.

Na sám závěr této reportáže, která vlastně reportáží v pravém slova smyslu není, protože svou první části rámec onoho literárního útvaru přesahuje, si dovolím přidat ještě několik postřehů. Jestli včerejší slavnost byla ukázkou organizačních schopností společnosti LEO Express, pak se o její další osudy asi netřeba bát. Vše probíhalo bez zjevných problémů, v souladu s plánem a přitom v duchu spíš přátelském než formálním. Leoš Novotný jistě poručit větru dešti neumí, ale počasí mu také vyšlo. Zkrátka byl to den plný pohody (odmyslíme-li si ovšem jisté problémy se zpožděním vlaků při cestě do Cerhenic), jak ostatně ukazuje i video Karla Furiše: